V rámci inspirace bych s vám ráda sdílela 5 technik, které používám pro svůj osobní rozvoj. Tyto techniky jsou kreativní a můžete si je také sami interpretovat a to bez pomoci terapeuta. Tady jste svým vlastním průvodcem.

Jejich účel je zviditelnit sám sobě ty správné otázky a odpovědi, které nyní nejvíce na své cestě duše potřebujete. Mě tyto techniky provází již řadu let a jsou také spjaté s mým vztahem k umělectví. Vycházím ze své praxe na cestě osobního rozvoje, přírodní spirituality a šamanismu.

Pojďme se na ně podívat a já doufám, že pro vás budou milou inspirací i zábavou na cestě k sobě.

Automatická kresba

Pastelky a výkresy mám vždy po ruce. Automatická kresba mi pomáhá odhalit, co mě čeká v následujících měsících za změny, pokroky nebo výzvy. Může odhalit tajemství současné situace na dané téma a pomoci tak najít výchozí bod.

Funguje to jednoduše. Vezmu si pastelky a papír, často zapálím i svíčku. Kresbu mohu udělat jen jednu nebo více kreseb navazujících na sebe.

Na papír napíšu nadpis a tím určuji záměr kresby. Vnitřně si poprosím o napojení na mé vyšší já a čisté a pravdivé odpovědi. Nadpis může být: Jak v současnosti vypadá má situace v práci / hojnosti / lásce / rodině/ s místem apod. Na každé téma je vhodné udělat samostatnou kresbu. Pak většinou intuitivně, vzdušně a rychle kreslím čarami sama sebe jako postavu a barevnými pastelkami energie kolem sebe, které představují dané téma a vlivy v něm.

Můžou to být čáry, chuchvalce, spirály, postavy, kruhy, proudy. Na kresbu se pak dívám a interpretuji ji intuitivně. Jsou-li na ní tmavé, černé čáry nebo chuchvalce, může to být něco negativního, co je třeba uvolnit. Někdy stačí to jen vidět a zvědomit si to.

Také tam může být vše v pořádku, plné barev a radosti. Většinou dělám i druhou kresbu na to samé téma, ale přidám do nadpisu: Jak to má vypadat zdravě? Vidím pak rozdíl na obou kresbách. Někdy stačí na výsledek, který mi tam nesedí, nakreslit srdce nebo jiné symboly lásky a očisty. Už to spouští proces léčení a chuti se posunout. Jako finální krok na kresbu třeba položím bezpečně zapálenou svíčku a nechám ji úplně dohořet. Symbolicky tím do situace posílám světlo. Vhodné je také poprosit si, ať se mi uvolní nebo přetransformuje jen to, co je mé a co může být uvolněno celkově  vyšším zdrojem, abychom se zbytečně nezabývali něčím, co jen pohlcuje naši pozornost.

Tvůrčí psaní příběhu, básně a písně

S psaním to funguje podobně. Mohu napsat příběh, báseň nebo píseň a nechám v ní odrazit dané téma, kterým nyní procházím. Nedávno jsem napsala příběh o lesní víle, která přestoupila řeku ženskosti, aby se stala další verzí sama sebe. Moc mi pomohlo výsledný příběh probrat s kamarádkou, která mě navedla i na interpretaci, že i v mém životě se odehrává proměna a je potřeba propustit starou roli a propojit ji s novou. Vzájemná přátelská reflexe je tady obohacujícím prvkem. Psaní příběhu vždy odráží potřebné sdělení vaší duše pro váš aktuální život.

Jindy v sobě cítím silné emoce a sáhnu k vyjádření skrze báseň. Je to nejrychlejší způsob, jak nechat projít emoce. Nejraději pracuji s volným veršem, ten je neomezený a dává svobodu projevu. Danou emoci v sobě neodsuzuji, cítím ji a popisuji. Mohu ji popisovat přesně nebo skrze přirovnání k přírodě nebo svým minulým zkušenostem. Na konci básně se mi většinou objeví nějaké rozuzlení nebo vzkaz anebo zůstává konec otevřený.

Báseň si mohu uložit do počítače nebo napsat a spálit. Důležité je, aby prošla z roviny emocí do roviny hmoty – tedy vyšla ze mě ven jako psané slovo. Je to neuvěřitelně očistný a uvědomovací proces.

Jindy píšu píseň. Pro mě osobně jsou písně větší výzva, trvají napsat déle než báseň, mají silnější potenciál i vyjádření celkově. Většinou s nimi přichází i melodie a to ve stejný čas jako slova. Slova musí mít rým a znít hezky dohromady, s tím si hraju a zkouším. Tomu všemu dávám čas, procházím se přírodou a nahrávám si po částech nápady do telefonu. Píseň pro mě má nejen očistný záměr, ale přeju si také, ať je obohacující a inspirující pro ostatní lidi, aby v sobě nesla sílu místa, kde vznikla i poselství, které popisuje. Když si vyzkoušíte napsat píseň, bude mít léčivý efekt nejen pro vás, ale i pro okolí. Také ji můžete nechat jen tak vzniknout a mít ji jen pro sebe. Mám písně, které ráda hraju lidem, ale i takové, co zůstanou jen pro mě. Doporučuji vyzkoušet určitě jednu z těchto tvůrčích technik.

Šamanská cesta

Mám ráda svůj šamanský buben. Dnes jsou velmi populární a většina lidí, kteří nějakým způsobem inklinují k přírodě a spiritualitě mají také svůj buben. Na mém bubnu je kresba. Představuje 8 svátků Kola roku a pohyb života. Buben však na sobě také žádnou malbu mít nemusí. Záměr šamanské cesty je většinou získat pro sebe potřebné informace nebo na vnitřní rovině duše něco rovnou proměnit. 

Než začnu bubnovat, určím si kolik zhruba minut tomu chci věnovat. Většinou je to 15 – 20 minut. Také si řeknu, jaký je záměr šamanské cesty a poprosím v duchu své šamanské spojence o ochranu a vedení.
Když bubnuju, cítím rezonanci a propojením s mým bubnem a to je hlavní. Jeho zvuk v nás otevírá rovinu, ve které rezonujeme přesně s tou hlubinou nás samých, na které jsou naše otázky, odpovědi a vhledy. Je to nástroj, který nás dostává na jinou rovinu vlastního vědomí, kde se můžeme setkat se svými průvodci.

Při bubnování mám zavřené oči a přichází ke mě představy a vize odehrávající se jako příběh. Například vidím jeskyni, na které je symbol mého tématu. V jedné z mých posledních cest byl symbol malé harfy a celý příběh byl o mém bardství. Mé příběhy se odehrávají na různých místech, většinou v lese a jsou v nich moji zvířecí průvodci, se kterými si buduji vztah skrze šamanské cesty už delší dobu. Průvodci zůstávají, přicházejí i odcházejí. Většinou se skrze šamanskou cestu něco rovnou stane – průvodce vám odhalí další kroky, našeptá odpovědi, ukáže je v nějaké symbolické podobě, něco odevzdáte nebo přijmete. Nebo vás zavede na setkání s dalším průvodcem a ten vás provede dál.

Vize za zavřenýma očima nemusí být jen vizuálního rázu, ale také můžete cítit energie nebo slyšet zvuky. Cestu ukončuji tak, že se v duchu vracím zpět stejným bodem, kterým jsem přišla. Po skončení cesty zabubnuji párkrát jinak a celý příběh si namluvím na telefon nebo zapíšu. Cítím, že jsem něco pochopila, přijala rady na cestu nebo se rovnou nějak vnitřně proměnila.

Vnitřní svět a bytosti

Tato technika je vlastně taková hra sám se sebou. Pracuje s myšlenkou, že uvnitř člověka jsou další verze jeho samého, personifikace jeho emocí nebo myšlenek. Je to například vnitřní soudce, umělec, básník, vnitřní žena, muž, dítě, stín, partner, vnitřní otec, matka, atd. Pomocí vizualizace a meditace se do tohoto světa díváme a pracujeme s ním. Moc hezké videa k této technice má Eva Marvánová. Na mém Youtube je také Meditace 4 vnitřní ženy pro propojení žen se svým cyklem.

Můj vnitřní svět má vnitřní dům a zahradu. Kdysi vypadal jako opuštěný hrad, ale nyní to vše vypadá jinak. Je to místo podobné šamanským světům, přesto jiné. Mohu si zde promluvit se svou vnitřní rádkyní, pohladit své vnitřní dítě nebo se setkat s jinou verzí sebe sama a zeptat se jí co potřebuje. Pracuji skrze meditaci a vizualizaci.

Zavřu oči, pustím si hudbu, zapálím svíci a představím si, že se nacházím ve své vnitřní zahradě, u moře nebo jinde. Tam si v duchu promlouvám se svými vnitřními bytostmi, které ke mě přijdou. Je dobré mít tady také určený záměr. Například: 

  • Co mi brání posunout se?
  • Co v sobě mohu podpořit pro růst něčeho?
  • Co nyní potřebuje mou péči a pozornost?
  • Co potřebuji propustit a co přijmout?

Paradoxně je tohle přesně to místo v duši, kde můžete mít vnitřní vizuální vězení pro některé své emoce a stíny jako jsou různá zklamání, zavřená vnitřní múza, smutné vnitřní dítě atd. Měl by to být bezpečný a svobodný prostor podle vašich představ a pravidel. Vy jste tady králem nebo královnou a máte možnost své vnitřní bytosti a procesy uvolnit, propustit nebo posílit.

Já osobně mám moc ráda rychlou vizualizaci na téma Kdo nyní sedí na mém vnitřním trůně? Ve vaší představě by ten trůn měl být vždy jen pro vás, neměl by na něm sedět nikdo jiný. Pokud na něm uvidíte sedět jinou vnitřní osobu, může nyní vládnout ve vašem životě a je třeba trůn uvolnit. Já si tam vždy představím sebe a mé nejdůležitější životní aspekty jako své rádce okolo trůnu – vnitřní tvůrkyni, černou Lilith, vyšší já, mou duši atd.

Může to být místo mnoha podob a je třeba o něj pečovat. Jaký je váš vnitřní svět, takový je pak život. Je to prostor pro setkání s aspekty nás samotných, co mohou být hodně nápomocné a zaintegrované do našeho života. Určitě doporučuji si udělat meditaci na téma Můj vnitřní trůn. Do vnitřního světa nemusíme chodit denně, ale obzvláště nápomocná je tato technika, když třeba řešíme něco důležitého.

Obrázek se záměrem a zapálení svíce

Když za něco zapálíme svíčku, dáváme tím svému vesmíru najevo, že je to pro nás důležité a on nám s tím může pomoci. Svíčku můžeme zapálit za očistu nebo podpoření některé oblasti našeho života. Ještě lepší je tento záměr podpořit kresbičkou, kterou pak položíme pod svíčku. Takový jednoduchý čin může mít mocný účinek. Je to podobné jako když v období dušiček / Samhainu zapalujeme svíčky pro své předky – posíláme jím tím světlo, pozornost a lásku.

Mé jednoduché kresbičky jsou třeba na téma propojení s Matkou Zemí, na podporu ženské energie apod. Záměrem může být také třeba propojení s totemovým zvířetem, částí duše, propojení se s hojností nebo tvořivostí. Po nakreslení zapálím obyčejnou svíčku, položím ji na kresbu a nechám úplně dohořet. 

Podporující energii nám může poskytnou energie úplňku nebo novu. Úplněk přináší naplnění a uvolnění, nov odkrývání a nastartování. Je také dobré vzít na zřetel v jakém znamení se zrovna měsíc nachází. Některá znamení podporují vztahy, jiná úspěch a projev.

Po tomto malém rituálku se může stát, že se nám něco v životě v daném tématu posune nebo se to přenastaví vnitřně. Také se mohou ukázat další navazující témata, se kterými pak můžeme pracovat.

Závěrem

Ve všech těchto technikách je určitě důležité vycházet ze svého nacítění na sebe a s čistým záměrem. Může se nám tak ukázat silnější a více prostupující téma, než jaké jsme čekali. 

Mě pomáhá nacítit se na ten proud, který vím, že je pro mě důležitý a kde to plyne – proud tvoření. Tak či tak, hledat způsoby, jak pracovat sám se sebou, je to něco, co by nás mělo bavit. Někomu stačí procházka v přírodě, čerstvý vzduch a dobří přátele. Mě pomáhají tyto techniky a doufám, že vás budou třeba aspoň trochu inspirovat nebo navnadí na zkoumání zákoutí vlastní duše. 🙂

S láskou

Táňa Taliesi Ratajová
YT | INSTA | FB | WEB

Divoká duše na sítích
INSTA | FB


Komentovat

error: Content is protected !!
Tyto stránky používají cookies, aby Ti nabídly lepší zážitek z prohlížení. Prohlížením tohoto webu souhlasíš s použitím cookies.